O obci

Obec Otín se nachází v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina.
Leží 8 km na západ od města s rozšířenou působností – Velkého Meziříčí a 23 km východně od krajského města Jihlavy.

Obec se skládá ze tří místních částí:

• Otín, to je sídelní část obce (sídlí tu obecní úřad)
• Geršov
• Pohořílky

Zvu vás teď na malou procházku obcí. Vezmeme to třeba podle abecedy, od Geršova přes Otín do Pohořílek.  Na cestu se vydáme od po silnici 349 (směr Třebíč) a za křižovatkou na Pustinu a Chlumek odbočíme vpravo na silnici č. 3492. Přejdeme přes mostek přes říčku Žďárku, projdeme tři zatáčky a kolem Dvořákova kříže po pravé straně. Vpravo, na travnatém ostrůvku v poli, vás zaujme pozůstatek již dlouho neobývaného stavení, kterému místní říkají „Legramárna“. A to už jsme na kraji Geršova.

Místní část Geršov

Je nejmladší a nejmenší místní části. 

Hned na kraji odbočuje z hlavní silnice cesta vpravo. Vede do kopce až samotu, postavenu v 20. stol., která je také součástí obce. Místní tu říkají V Kopci.

Geršov vznikl jednostrannou uliční zástavbou po pravé straně komunikace, postupně se však plní také druhá (levá) strana – dříve zahrady k jednotlivým domům, kde se staví nové rodinné domky. Na téže straně silnice najdeme i Dočekalův kříž a  poté, o kousek dál, stojí dům U Borůvků, kde poskytují ubytovací služby. Kontakt tu najdeme i na šikovného kamnáře.

Uprostřed dědinky si geršovští postavili v letech 1928 až 1929 pěknou kapličku, která je dominantou obce. Zasvěcena byla svaté Terezii z Lisieux.

Za křižovatkou po pravé straně najdeme sídlo společnosti Gezako, zabývající se kovovýrobou, po levé straně pak domy soukromě podnikajících zemědělců.

Kdybychom za vsí odbočili vlevo po cestě nahoru a prošli kolem objektů bývalé živočišné výroby zemědělské společnosti AGRO Měřín a.s., (nyní jsou již prázdné a neužívané), došli bychom „za humna“, kde byl vystavěn výrobní areál společnosti ID Art s.r.o. Ta   však v obci nesídlí. Sídlí má v Praze.

Silnice 3492 pokračuje dál na jih, k Pavlínovu. My se však vrátíme o kousek nazpět na křižovatku a odbočíme k Otínu, sídelní části obce. Je vzdálen asi 2 km.  Cestou míjíme odbočku vpravo, k rybníku. Je tam hřiště s pěkným posezením, dětským hřištěm a workautem pro dospělé.

Předtím, než dojdeme k silnici II/349, po které se vydáme do Otína, míjíme napravo u silnice malý rybníček, kterému se říká Jordánek . Nalevo, schovaný mezi keři, je další křížek, Bártův.

Místní část Otín

Historická zóna obce je tvořena uliční zástavbou po obou stranách původní komunikace (dnes silnice II/349), přičemž domy stojí štíty k silnici. Nově se obec postupně rozrůstá do šířky i délky. Půdorys obce je nepravidelný.

Naši procházku Otínem začneme na kraji obce směrem od Měřína.  Po pravé straně před ostrou zatáčkou vpravo se nachází areál zemědělského podniku Agro Měřín a.s., po levé straně za zatáčkou pak areál společnosti Peroutka (výroba cementu, vápna a sádry), která tu působila v minulých letech, ale nyní už zde není aktivní. Hned vedle se nachází malý návesní rybník, a naproti němu místní komunikace vedoucí „za humna“.  Lze po ní dojít mezi rodinnými domky až za ves a po polní cestě dále ke křížku, kterému se říká Pokornův.

V Otíně není vytvořen výrazný návesní prostor. Nejvýznamnějším prostorem tak je asi část kolem návesní zvonice a na ni navazující historický uliční prostor podél silnice. Zvonice na st. p.č. 33 je zapsanou nemovitou kulturní památkou. Pochází z 19. století (postavena v roce 1861).  Po silnici pokračujeme dále do kopce a míjíme po levé straně TRUHLÁŘSTVÍ MALEC.

Po pravé straně odbočuje místní komunikace mezi rodinné domky. Dá se tudy dojít „zadem “ zkratkou na dětské hřiště, ale také k obecnímu úřadu. My se teď vrátíme zpět na hlavní silnici.

V následující zatáčce po levé straně silnice u Smejkalovy stodoly stojí kříž z roku 1856. Kolem kříže byla vybudována ohrádka. Před ním odbočuje místní komunikace, která spojuje Otín s Šeborovem. Dále míjíme autobusové zastávky.

Po levé straně silnice vznikla nově (v roce 2013) průmyslová zóna. Tadymá svou firmu TRUHLÁŘSTVÍ ŘEZNÍČEK s.r.o. .Dále zde sídlí dvě firmy otínských občanů: společnost MOS kovo s.r.o. a VTP ekol. s.r.o..  Dále je tu sklad obecního úřadu.

Na druhé straně se za silnicí rozkládá tzv. „nový Otín“.  Pomyslnou hranici mezi starým a novým Otínem představuje odbočka ke starému Kulturnímu domu a za ním nově postavenému (prosinec 2012–červen 2014) Spolkovému domu, ve kterém nyní sídlí i obecní úřad. Obě budovy jsou využíványk volnočasovým aktivitám občanů. Hraje se zde divadlo, v zimě tady trénují mladí hasiči, pořádají se plesy a jiné kulturní akce, je tady fitko i hospůdka. Místnosti si lze pronajmout i pro rodinné oslavy.

Nedaleko obecního úřadu je dětské hřiště, na kterém se pořádají různé sportovní akce. V roce 2018 bylo o kousek dál vybudováno další hřiště – hasičské, na kterém je zčásti zpevněná plocha. Toto hřiště je určeno hlavně pro tréning družstev SDH na soutěže v požárních dovednostech. Občas jej využívá i obec pro jiné, hlavně sportovně zaměřené, akce. V květnu zde již tradičně několik let bývá postavena májka.

K Otínu náleží i samota Křekovec. Je to bývalá hájenka, ve které bydlel panský hajný s rodinou. Nyní je objekt určen k soukromé rodinné rekreaci.

Po silnici z Otína přes kopec se dostaneme na křižovatku, za kterou již vidíme Pohořílky. U ní je postavena, po pravé straně, pěkná čekárna autobusové zastávky.

Místní část Pohořílky

Ves se nachází v údolí na obou březích Pohořílského potoka.

Historická zástavba je tvořena několika domy podél silnice, podél Pohořílského potoka a několika samostatnými usedlostmi. Významným prostorem je volná plocha v centru obce.

Před obcí, po levé straně směrem od Otína vede odbočka k výletišti. Jedná se o prostor, kde se v minulosti konávaly tradiční předpouťové výlety a jiné zábavy . Před pár lety obec výletiště zrekonstruovala a sezení zastřešila. Konaly se zde poté akce pro děti a hasičské soutěže na louce pod výletištěm. Místní občané nyní využívají tento prostor také k soukromým oslavám.

Jdeme dál po silnici a napravo sídlí společnost panaPavla Kujála, zabývající se silniční autodopravou . Nalevo jsou postaveny nové rodinné domky. Po cestě kolem nich bychom se dostali k budovám bývalé živočišné výroby JZD (kravín a vepřín), nyní již dlouho opuštěné, nevyužívané a postupně chátrající.

Ale vraťme se zpět na silnici. Dominantou obce je kaple sv. Cyrila a Metoděje. Byla postavena v letech 1936 až 1937.

Přejdeme přes mostek a dostáváme se do centra obce, kde je situovaná autobusová zastávka. Před další zatáčkou můžeme odbočit vpravo. Místní komunikace vede ke hřišti a dvěma rybníkům, které lze v létě využít ke koupání a rekreaci. Místní zde mají také zastřešený prostor pro posezení. Před rybníky odbočuje cesta k usedlosti, kde působí společnost zabývající se stavebními pracemi.

Vracíme se na hlavní silnici. Z ní se odbočkou vlevo dostaneme mezi rodinné domky, postavené v minulosti u návesního rybníka. Tady sídlí také pan Liška, který se zabývá stavebními pracemi (hlavně sádrokartony).

Pokud se vydáme po silnici ze vsi směrem na Horní Radslavice, přijdeme do míst, kde odbočuje místní komunikace vpravo do kopce. Po ní se dostaneme k objektu Panského dvora. Panský dvůr je často ztotožňován s původní tvrzí, se kterou je též spojována existence rodu psaného "z Pohořílek". Dispozicí a rozsahem býval rychtou (č.p. 1), později sloužil nějakou dobu jako zájezdní hostinec.  Původní stavba byla výrazně přestavěna v 18. století. V současné době je areál dvora vkusně opraven a je sídlem stylového penzionu.

Naproti Panskému dvoru najdeme truhlářství pana Zachy. 

Místní cesta vede dál, směrem k Pavlínovu. Po levé straně, za obcí míjíme ještě poslední dům a pak nás cesta dovede na hlavní silnici. Přes silnici, pod Horkou, byl u studní vybudován vodojem s úpravnou vody, odkud bere pitnou vodu Otín a Pohořílky.

Na kopečku mezi Pohořílkami a Otínem najdeme Hvězdův kříž z roku 1923. Další kříž stojí v Drápelově zahradě (z roku 1960).

Budeme-li pokračovat po silnici směrem na Pavlínov, obejdeme Horku a vrátíme se zpět na počátek naší cesty – do Geršova. Je to pěkný vycházkový okruh.